Aktuálně o esperantu

Ve světě, který si stále více uvědomuje práva menšin a různost jazykovou i kulturní, se dostává mezinárodnímu jazyku esperanto opět pozornosti vlivných rozhodujících činitelů. Nestátní organizace a koalice naléhají, aby otázka mezinárodního jazyka přišla na pořad dne v Organizaci spojených národů a v Evropské unii. V červenci 1996 Nitobeho sympozium mezinárodních organizací v Praze shromáždilo skupinu nezávislých expertů, aby zhodnotili tehdejší situaci esperanta a navrhli jeho zařazení do aktuálních diskusí o jazykových právech a jazykové politice. „Pražský manifest“, moderní prohlášení o hodnotách a cílech, které motivují esperantské hnutí, zdůrazňuje jazykovou demokracii a zachování jazykové různosti. V poslední době se mezi uživatele esperanta počítají např. nositel Nobelovy ceny (1994) Reinhard Selten, mistryně světa v šachu (1996) Zsuzsa Polgár a Tivadar Sörös, otec finančníka Georga Söröse. „Domorodé dialogy“, program, který se snaží posílit dialog mezi domorodými národy světa, nabízí esperanto k vzájemné komunikaci bez návratu k bývalým koloniálním jazykům. Níže uvádíme další fakta o současném stavu esperanta.

Původ a cíle. Základ budoucího mezinárodního jazyka esperanta zveřejnil v roce 1887 ve Varšavě dr. Ludvík Lazar Zamenhof. Myšlenka mezinárodního plánového jazyka, který by nenahrazoval jazyky národní, nýbrž by sloužil jako doplňující druhý jazyk pro každého, nebyla nová, avšak Zamenhof pochopil, že takový jazyk se musí rozvíjet kolektivním používáním. Proto svůj počáteční návrh jako projekt jednotlivce omezil na minimální mluvnici a malou slovní zásobu. Dnešní esperanto je plně rozvinutý jazyk s celosvětovou komunitou mluvčích a s kompletním vybavením vyjadřovacích prostředků. Mnohé ze Zamenhofových myšlenek předešly názory zakladatele moderní lingvistiky Ferdinanda de Saussurea (jeho bratr René byl esperantistou).

Charakteristiky. Esperanto je jazykem mluveným i psaným. Jeho slovní zásoba pochází především ze západoevropských jazyků, avšak skladba a tvarosloví vykazují silný slovanský vliv. Esperantské slovní kořeny, předpony i přípony jsou neměnné a lze je kombinovat téměř do nekonečného množství odvozenin – tím se esperanto blíží jazykům izolujícím jako čínština, vnitřní strukturou odvozených slov se zase podobá jazykům aglutinujícím jako turečtina, svahilština nebo japonština.

Rozvoj. Zpočátku měl jazyk jen asi 1000 slovních kořenů, z nichž lze vytvořit 10.000 až 12.000 odvozenin. Dnešní esperanto používá 15.000 až 20.000 kořenů se statisíci odvozeninami a tento vývoj neustále pokračuje: esperantská akademie usměrňuje aktuální tendence. Během uplynulého století bylo esperanto používáno téměř ke všem cílům, které si lze představit, někdy i problematickým a diskutabilním. Jazyk byl zakazován a jeho uživatelé pronásledováni Stalinem, který v něm viděl „jazyk kosmopolitů“, i Hitlerem, pro kterého to byl „jazyk Židů“ (Zamenhof byl židovského původu). Existuje zhruba tisícovka rodilých mluvčích esperanta, pro něž je esperanto mateřským jazykem, neboť pocházejí z mezinárodních manželství, v nichž je esperanto základní dorozumívací jazyk.

Uživatelé. Světový esperantský svaz (Universala Esperanto-Asocio – UEA), jehož členové tvoří nejaktivnější část esperantského společenství, má své zemské organizace v 62 státech světa a individuální členy přibližně ve dvojnásobném počtu států. Počet prodaných učebnic esperanta ve světě jde do statisíců až milionů. Uživatelé esperanta žijí ve všech světadílech, zvlášť aktivní jsou v zemích tak rozdílných, jako je Čína, Japonsko, Brazílie, Irán, Madagaskar, Bulharsko nebo Kuba.

Výuka esperanta. Esperantem je možné začít komunikovat velmi rychle, proto je ideálním úvodem do studia cizích jazyků. Za pár týdnů mohou studenti začít s dopisováním a za pár měsíců se školními zahraničními cestami. Experimentální a neformální pozorování dokazují, že předchozí studium esperanta jako pravidelného jazykového modelu má pozitivní dopad na zvládání dalších cizích jazyků. Někde je vyučováno ve školách, většinou se však lidé učí esperanto samostudiem nebo v korespondenčních kurzech (klasickou nebo elektronickou poštou) nebo v místních klubech. Učební pomůcky existují ve více než stovce jazyků. Nová webová stránka esperantských učitelů http://www.edukado.net poskytuje určitou představu o aktuální situaci ve výuce esperanta.

Oficiální uznání. V roce 1954 Generální konference UNESCO uznala, že dosažené výsledky esperantského hnutí jsou v souladu s cíli a ideály UNESCO, a byly navázány oficiální styky mezi UNESCO a UEA. Spolupráce trvá dodnes. V roce 1977 Generální ředitel UNESCO, pan Amadou-Mahtar M’Bow, oslovil 62. světový kongres esperanta. V roce 1985 Generální konference vyzvala členské státy i mezinárodní organizace, aby podpořily výuku esperanta ve školách a jeho používání v mezinárodních záležitostech. UEA má poradní styky také s OSN, UNICEF, Radou Evropy, Organizací amerických států a ISO.

Setkání a cestování. Každoročně je organizováno více než sto mezinárodních esperantských konferencí a setkání – bez překladatelů a tlumočníků. Největší je Světový kongres esperanta, který se v poslední době konal v Praze (1996), Adelaide (1997), Montpellier (1998), Berlíně (1999), Tel-Avivu (2000), Záhřebu (2001) a Fortaleze (2002). Další se uskuteční v švédském Göteborgu (2003), čínském Pekingu (2004) a litevském Vilniusu (2005). První sympozium esperantistů arabských zemí proběhlo v Amánu (2000), pátý Celoamerický kongres v Mexiku (2001) a příští Asijský kongres je připravován v Hanoji (2005). Brožurka Pasporta Servo (Pasová služba - služba organizovaná mládežnickou sekcí UEA) nabízela v roce 2002 adresy 1200 hostitelů z 82 zemí světa, kteří poskytují po předchozí domluvě zdarma přenocování cestujícím esperantistům, kteří si zakoupením brožurky zajistili nárok na využívání této služby.

Výzkum a knihovny. Mnohé univerzity zařadily esperanto do kurzů jazykovědy; některé ho nabízejí i jako samostatný studijní obor. Zvláště je třeba se zmínit o univerzitě Eötvöse Lóranda v Budapešti, která nabízí studijní obor esperanto ukončený diplomovou prací a státní zkouškou., a o univerzitě v Poznani s diplomovým programem o interlingvistice. Bibliografie americké Asociace moderních jazyků registruje každoročně kolem 300 odborných prací o esperantu. Knihovna Britského esperantského svazu má přes 20.000 titulů. Částí Národní rakouské knihovny je knihovna Mezinárodního esperantského muzea ve Vídni, Hodlerova knihovna je umístěna v Centrálním úřadě UEA v Rotterdamu, velká esperantská knihovna se nachází v Aalen (fondy knihoven ve Vídni a Aalen jsou k dispozici na internetu). U nás je největší esperantskou knihovnou Knihovna J. Šustra patřící Klubu esperantistů v Praze. Je umístěna v esperantském oddělení Městského muzea v České Třebové. Knihovna Českého esperantského svazu se nachází v Dobřichovicích, velkou knihovnu má i esperantský klub v Brně.

Profesionální kontakty a odborné zájmy. Existují esperantské organizace vědců, lékařů, železničářů, spisovatelů, hudebníků a mnohé další, které obvykle vydávají vlastní periodika a publikace, pořádají konference a semináře a šíří aplikaci esperanta ve svém oboru. Akademio Internacia de la Sciencoj San Marino usiluje o spolupráci na univerzitní úrovni. Vycházejí původní i přeložené práce o astronomii, botanice, entomologii, chemii, právu a filozofii. Své esperantské organizace má mládež, skauti, nevidomí, handicapovaní, šachisté, filatelisté, buddhisté, šintoisté, katolíci, evangelíci, kvakeři, mormoni, bahaisté.

Literatura. Vzkvétající literární tradici esperanta uznává mezinárodní PEN-Club, který esperantskou sekci přijal v roce 1993 na svém 60. sjezdu. Pozoruhodnými současnými autory píšícími v esperantu jsou romanopisci Trevor Steele (Austrálie), István Nemere (Maďarsko), Marjorie Boulton (Anglie) a Spomenka Štimec (Chorvatsko); básníci William Auld (Skotsko), Michail Gishpling (Rusko/Izrael), Abel Montagut (Katalánsko) a Eli Urbanová (Česko); esejisté a překladatelé Probal Daŝgupta (Indie), Fernando de Diego (Venezuela) a Kurisu Kei (Japonsko). Skotský básník William Auld byl pro svůj přínos poezii v letech 1999 a 2000 navržen na Nobelovu cenu za literaturu.

Překlady. Mezi významné překlady vydané v poslední době se řadí Oldulo kaj la maro (Stařec a moře) od Ernesta Hemingwaye, La mastro de l‘ ringoj (Pán prstenů) od J. R. R. Tolkiena, Cent jaroj da soleco (Sto roků samoty) od G. Garcíy Márqueze, Rubaiyat od Umara Khayyama, La lada tambureto (Plechový bubínek) od Güntera Grasse, La libro de la mirindaĵoj (Milion) od Marca Pola, La Majstro kaj Margareta (Mistr a Markétka) od Michaila Bulgakova, F. M. Dostojevského La krimo kaj la puno (Zločin a trest) a velká čínská rodinná sága Ruĝdoma sonĝo (Sen v červeném domě) od Cchao Sűe-čchina (esperantsky Cao Xueqin). Pro děti vyšly knihy Asterix, Alenka v říši divů, Medvídek Pú, Pinocchio, Tin-Tin, Strumpeter, Pipi Dlouhá punčocha, Čaroděj ze země Oz či knihy finsko-švédské spisovatelky Tove Janssonové. Většina zmíněných titulů je dostupná i na internetu. K významným překladům z esperanta patří Maskerado (Maškaráda) z roku 1965 od Tivadara Söröse, otce finančníka Georgea Söröse: autor vypráví o své rodině za nacistické okupace Budapešti. Kniha byla nedávno vydána v anglickém překladu (v roce 2000 V. Británie a 2001 USA), připravují se překlady do ruštiny, němčiny a turečtiny.

Divadlo a film. Divadelní hry tak rozdílných autorů jako jsou Carlo Goldoni, Eugéne Ionesco, William Shakespeare a Alan Ayckbourn, byly v posledních letech hrány většinou na světových kongresech esperanta. Mnoho Shakespearových dramat bylo přeloženo do esperanta. V prosinci 2001 předvedli hanojští herci hru Reĝo Lear (Král Lear). Na plátně se esperanto objevilo ve slavném Chaplinově filmu Diktátor v nápisech některých scén, ale hraný celovečerní film s esperantskými dialogy je pouze kultovní snímek Inkubo (Těžký sen, Můra).

Hudba. Hudební žánry v esperantu zahrnují populární i lidové písně, rockovou hudbu, kabaret, písně pro sólisty i sbory, a to operní i operetní. Populární umělci, například Elvis Costello a Michael Jackson, složili orchestrální skladby inspirované esperantem nebo esperanto použili ve svých materiálech. Některé skladby z esperantského alba Warner Brothers Esperanto vydaného ve Španělsku v listopadu 1996 získaly velmi dobrá umístění ve španělských hitparádách. Orchestrálními a sborovými skladbami v klasickém stylu s textem v esperantu jsou La Koro Sutro (Srdce Sutra) od Lou Harrisona, první esperantskou symfonii složil David Gaines. Oba skladatelé pocházejí z USA. Hudbu v esperantu lze najít na internetu, včetně několika stránek věnovaných esperantskému karaoke.

Periodika. V esperantu vychází něco přes stovku periodik, například politický měsíčník Monato (Měsíc), literární revue Fonto (Pramen) či informační měsíčník UEA Esperanto. Existuje elektronická verze informačního věstníku Eventoj (Události), stejně tak je na internetu zmíněný Monato a další periodika. Vycházejí periodika věnovaná medicíně a vědě, náboženské magazíny, mládežnická a pedagogická periodika, literární revue a tiskoviny se speciálními tématy.

Rozhlas a televize. Esperantské pořady jsou vysílány v Brazílii, Číně, na Kubě, v Maďarsku, Polsku, Itálii a Vatikánu. Některé jsou šířeny i přes internet. Esperantské kurzy vysílají některé televize, např. 16ti dílnou adaptaci kurzu BBC Mazi en Gondolando vysílá polská televizní stanice Kanál 1

Internet. Elektronické sítě jsou nejrychleji rostoucí komunikační prostředek mezi uživateli esperanta. Existuje několik set esperantských diskusí na internetu, zabývající se tématy od rodinných problémů po teorii relativity. Esperanto používají i chaty ICQ, IRC a PalTalk. Přehled o esperantských stránkách nabízí Virtuala Esperanto-Biblioteko na adrese http://www.esperanto.net/veb/, jiné najdete v kterémkoli vyhledávači pod heslem „Esperanto“.

Služby UEA. UEA vydává knihy, časopisy a ročenky se seznamem esperantských organizací a místních delegátů po celém světě. Tyto publikace společně s informacemi o CD a kazetách najdete v knižním katalogu UEA, který je k dostání v brožované formě a také na webové stránce http://www.uea.org/katalogo . Knižní služba UEA (Libroservo) má na skladě přes 3500 titulů. Esperanto-Dokumento, edice UEA vydávaná esperantsky, anglicky a francouzsky, zahrnuje studie a zprávy o aktuálním situaci esperanta a je k dostání v Centrálním úřadu UEA v Rotterdamu.

O další informace o esperantu si můžete napsat na UEA na adresu Nieuwe Binnenweg 176, NL-3015 BJ Rotterdam, Nizozemsko (tel. +31-10-436-1044; fax 436-1751; e-mail: uea(cxe)inter.nl.net ), dále na adresu 777 United Nations Plaza, New York, NY 10017, USA (tel. ;1-212-687-7041; fax 949-4177), nebo si můžete prohlédnout webové stránky http://www.uea.org.